V době, kdy se dal byt běžně pořídit za 400-500 tisíc korun byla dohoda taková, že pokud nájemníci složí částku 200-300 tisíc korun, bude jim tato suma v budoucnu odečítána z nájmu a po uplynutí dvacetileté doby udržitelnosti projektu jim budou byty prodány za zůstatkovou účetní hodnotu. Současné vedení radnice však tyto sliby nedodrželo. 

 

Vedení města má povinnost s péčí řádného hospodáře spravovat městský majetek, což platí i pro prodej bytů. V tomto konkrétním případě však město selhalo už při samotné kontrole výstavby bytů. V půdních vestavbách a nástavbách se totiž postupně začala projevovat spousta stavebních nedostatků. Vzhledem k tomu, že se město o tyto byty dobře nestaralo ani v nadcházejících 20 letech, je dnes spousta z nich v nevyhovujícím stavu. 

 

Do bytových jednotek zatéká, dochází k promrzáni sádrokartonových stěn, objevují se zde plísně, je potřeba vyměnit okna. V domech rovněž není výtah a lidé se tak musí do čtvrtého patra lopotit po devadesáti schodech. To jen namátkou. Doteď se tak o žádném starostlivém hospodáři nedalo mluvit a teď jím při prodeji jím chce město rázem být? Současné vedení města si musí uvědomit, že vedle role správného hospodáře musí plnit také roli sociální, tedy nahlížet na celou situaci i z tohoto úhlu. 

 

Co bude s občany z těchto bytů po uplynutí šesti měsíců, pokud někdo bude chtít jejich byt koupit? Rada města zastupitelstvu nepředložila ani jeden návrh, kterým by chtěla alespoň trochu dostát slibům předchozích politiků. Žádné slevy tak radní nenavrhli. Občan přitom neřeší, jestli to tehdy sliboval Ruda a dnes je to Jirka. Pro něj je to zkrátka představitel vedení města, které jednou něco slíbilo a mělo by se podle toho řídit. Na těchto případech si lidi ověřují, jestli můžou politikům důvěřovat a zda má cenu se angažovat. Právě tady se vytváří vztah občanů k vedení města. Ano, odůvodnění pro snížení ceny není jednoduché, ale podobné situace zastupitelé řeší a řešili i v jiných městech. 

 

To jediné, co však zaznělo z úst pánů Kudláčka a Juračky, bylo zastrašování kolegů zastupitelů, že za slevy můžou jít do basy. Rovněž jsme byli svědky arogantních odpovědi politiků téměř ke všem vystoupení nájemníků. Vedení města, podle názoru našeho i právníků, nevyužilo všechny možnosti k zohlednění snížení ceny. 

 

Největším paradoxem pak je, že celý záměr jde proti Koncepci rozvoje bydlení do roku 2035, kterou před dvěma měsíci vedení radnice samo slavnostně představilo a schválilo. Kam najednou zmizel jasně deklarovaný cíl "zvyšovat počet bytů ve vlastnictví města“? Teď bude město naopak jedny z posledních městských bytů prodávat. 

 

To nejdůležitější pro zdravý chod města je důvěra ve zvolené zástupce. Jak má ale občan politikům věřit, když bez mrknutí oka nedodržují ani to, co sami vymysleli a schválili? Je potřeba si uvědomit, že mnozí nájemníci žijí v těchto bytových jednotkách již dvacet let. Pro ně nejde jen o stěny, stropy, podlahy. Jde o jejich domov. A hlasující zastupitelé by měli tuto odpovědnost unést.

 

Náš návrh na stažení materiálu, zapracování možných slev a stanovení podmínek, za kterých by mohli lidé v bytech nadále zůstat v podnájmu, nebyl vyslyšen. Jelikož z minulosti už dobře víme, že drtivá většina zastupitelů nebere při svém rozhodování na zřetel věcné argumenty v diskuzi, navrhovali jsme tedy alespoň, aby získané prostředky z prodeje bytů byly účelově použity jen a pouze na řešení bytové situace v Hranicích. Starosta nás však odbyl, že takto účelově peníze nelze v rozpočtu města uchovávat. Obáváme se toho, že budou tyto finance použity na méně důležité investice a na nové byty opět nezbyde. A takto si počíná vedení našeho města.